Prázdný košík?
Pravděpodobně proto, že jste ještě neviděli naše nejnovější nabídky
Deprese: příčiny jejího vzniku a opatření, která lze přijmout k jejímu řešení
Každý z nás prochází v různých obdobích svého života fázemi neštěstí nebo smutku. Pokud však člověk prožívá dlouhodobý a nevysvětlitelný smutek, může to být známkou deprese.
Při depresi dochází k narušení metabolických procesů v mozku, což vede k nerovnováze neurotrabsmitterů, jako je serotonin a nonadrenalin, a tím k emoční nerovnováze.
Rozdíl mezi vyhořením a depresí
Vyhoření je často popisováno jako depresivní nálada doprovázená silnými příznaky vyčerpání. Termín „vyhoření“ nemá přesnou definici, což může být matoucí,
Pod pojem vyhoření spadají různé psychické příznaky, z nichž každý vyžaduje jiný terapeutický přístup. Tento termín se používá k popisu stavu, který je důsledkem přetížení a neměl by být spojován s negativní stigmatizací spojenou s problémy duševního zdraví. Přisuzovat depresi pouze stresu by však bylo příliš zjednodušující.
Deprese může postihnout každého
Odhaduje se, že přibližně pět procent světové populace zažívá depresivní epizody, které vyžadují léčbu, přičemž mnoho případů pravděpodobně zůstává neohlášeno.
V závažných případech může deprese významně ovlivnit kvalitu života a vést k pracovní neschopnosti. Postiženi mohou být muži i ženy, děti i dospívající.
Příznaky deprese jsou různé a zahrnují neschopnost prožívat štěstí, poruchy spánku, ztratu chuti k jídlu, nedostatek motivace, záchvaty paniky a emoční otupělost.
Zatímco základní příznaky jsou u postižených osob podobné, existují rozdíly mezi pohlavími. Muži mají tendenci projevovat sebekritický hněv a sebevražedné sklony, zatímco ženy mají tendenci internalizovat své pocity hlubokým přemýšlením a úzkostí. Deprese u dětí se často projevuje apatií, podrážděností, poruchami příjmu potravy a sebeuklidňujícím chováním, jako je cucání palce.
Diagnostikování deprese
Deprese se projevuje různými a nespecifickými příznaky, takže je často diagnostikována na základě procesu vyloučení. Přesná diagnóza vyžaduje vyloučení jiných onemocnění s podobnými příznaky, jako jsuo kardiovaskulární onemocnění, poruchy štítné žlázy nebo onemocnění slinivky břišní, která ovlivňují hormonální rovnováhu.
V minulosti se různé formy deprese dělily do kategorií podle jejich původu. Deprese způsobená metabolickými poruchami mozku se označovala jako endogenní neboli vnitřní deprese, zatímco vnějším faktorům se přisuzovala neurotická neboli reaktivní deprese. Používaly se také specifické termíny jako bipolární porucha, popisující střídání vysokých a nízkých nálad, a stavy jako sezónní deprese, deprese související s věkem nebo těhotenstvím.
Současné poznatky naznačují, že deprese vzniká na základě komplexní souhry vnitřních a vnějších faktorů, a diagnostické postupy se nyní zaměřují na popis příznaků pomocí standardizovaných kritérií a hodnocení jejich závažnosti.
Vědci zkoumají genetické predispozice k depresi prostřednictvím výzkumu odolnosti, který zjišťuje, proč jsou někteří jedinci odolnější vůči vysoce stresujícím životním událostem než jiní. Tato zjištění mohou otevřít cestu k cílené terapii deprese.
Neurobiologické a sociokulturní vlivy
Neurotransmitery, jako je serotonin a noradrenalin, hrají klíčovou roli v přenosu nervových signálů. Deprese narušuje metabolismus mozku, mění hladiny neurotransmiterů a ovlivňuje náladu, mimo jiné i příznaky.
Lidská psychika je mnohostranný organismus, který je ovlivňován různými vnějšími faktory. Teorie naznačují, že pro duševní pohodu je třeba uspokojit specifické základní psychické potřeby, jako jsou sociální vazby, bezpečí a životní cíl. Pokud jsou tyto potřeby delší dobu nebo náhle nenaplněny, může to vést k nerovnováze v psychice, která může vyvolat depresi.
Terapeutické přístupy k depresi
Deprese se obvykle léčí pomocí léků, psychoterapie nebo kombinací obojího. Antidepresiva, často inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), se běžně předepisují k řešení hormonální nerovnováhy. Psychoterapie umožňuje přístupy šité na míru individuálním potřebám pacienta, od terapie rozhovorem po kognitivně-behaviorální terapii.
Přírodní doplňky pro zlepšení nálady
Přírodní látky jako 5-HTP, tryptofan a omega-3 mastné kyseliny slibně zlepšují náladu zvýšením hladiny serotoninu. Tyto doplňky stravy by však měly být užívány pouze po konzultaci se zdravotníkem a ve spojení se standardní léčbou.
Prevence deprese
Přestože ne všechny vnější a vnitřní faktory, které přispívají k depresi, lze ovlivnit, jednotlivci mohou v rámci svých možností podniknout kroky k jejímu předcházení. Zvládání stresu, udržování zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, péče o vztahy, vyvážená strava, pravidelné cvičení a zavedení důsledného spánkového režimu mohou významně přispět k duševní pohodě.
Produkty pro vás
